Karadjordjevič

Počátkem 19. století v Srbsku došlo k dvěma významným povstáním proti Osmanské nadvládě a vůdcem byl obchodník s dobytkem a bojovník Đorđe Petrović (1762-1817), který se pak stal zakladatelem vládnoucí dynastie Karađorđevićů. Turci se hosnažili zabít nebo podplatit. Utekl do Rakouska, ale vrátil se, aby se zúčastnil povstání společně s Milošem Obrenovičem. Ten jej zradil a nechal zabít. Usedl na trůn, ale Karadjordjěvičové se na něj r. 1839 vrátili. Roku 1858 se však role vyměnily a Obrenovićové se vrátili na trůn. Roku 1903 po krvavém povstání a atentátu na krále Alexandra Obrenoviče a královnu Dragu Karadjordjevičové usedli potřetí na trůn. 
Po válce bylo Srbsko připojeno k Jugoslávii.

Zakladatel:

Đorđe Petrović 1762-1817

Tituly

Srbská knížata

Karađorđe Petrović – (1804–1813), vůdce Prvního srbského povstání

Alexandr Karađorđević – (1842–1858)

¨

Srbské království

Petr I. Karađorđević – (1903–1918)

Králové Srbů, Chorvatů a Slovinců, od 1929 králové Jugoslávie

Petr I. Karađorđević – (1918–1921), zastupován synem Alexandrem jako regentem

Alexandr I. Karađorđević – (1921–1934)

Petr II. Karađorđević – (1934–1946), od roku 1941 již vládl sám

(1934–1941) regentská rada za nezletilého Petra II. Karađorđeviće v čele s princem Pavlem Karađorđevićem

Hlavy rodu po roce 1946

• Petr II. Karađorđević – (1946–1970)
• Alexandr II. Karađorđević – (od 1970)