Vyvraždění carské rodiny


Po únorových událostech a svržení vlády byla carská rodina v domácím vězení v Carském Selu. Podle rozhodnutí Prozatimní ruské vlády byli posláni do Tobolovska, kde žili ve vile bývalého guvernéra. Když nastoupili k moci bolševici, bylo rozhodnuto, že budou převezeni do Moskvy, aby se Mikuláš zúčastnil soudu. Byli deportováni do Jekaterinburgu, kde byli ubytováni v zabaveném domě důlního inženýra Ipaťjeva. Časem kolem domu vyrostl vysoký plot, rodina žila v nuzných a ponižujících podmínkách a čas trávila v modlitbách nebo prací.  Přes dva a půl měsíce směli jen na krátké vycházky do zahrady. 





V červnu 1918 vstoupily do hry československé legie, které se blížily k Jekatěrinburgu. Panovaly obavy, že by mohly carskou rodinu osvobodit, a tak bylo rozhodnuto o jejím odstranění. 
Kolem půlnoci ze 16. na 17. července 1918 rodinu probudili, nařídili všem, aby se oblékli a za účelem přesunu byli umístěni ve sklepě s tím, že bude přistaven náklaďák. O několik minut později vešla do místnosti popravčí četa, Jurovskij přečetl rozkaz výkonného výboru: „Nikolaji Alexandroviči, vzhledem k tomu, že vaši příbuzní nadále pokračují v útoku na Sovětské Rusko, Výkonný výbor Uralu se rozhodl vás popravit.“ A devítičlenné komando rodinu a jejich nejbližší zasypalo kulkami a začala chaoticky střílet, dokud všichni nepadli mrtví. Kromě rodiny - Mikuláš II. manželka Alix, syn Alexej, dcera Olga, Marie, Anastázie a Taťána, byli postřílení i osobné lékař, služebná a všichni ti, kteří se rozhodli jít s nimi do exilu,

Kromě sedmi členů carské rodiny zahynuli i 

lékař Evžen Botkin

služebná Anna Demidová


komorník Alexej Trupp 


kuchař Ivan Charitonov


Komorná a šlechtičny byly dobity bajonety. Dívky údajně nebyly zabity kulkami, protože si do korzetů měly schovat šperky, které částečně fungovaly jako neprůstřelné vesty. Komando následně šperky odhalilo a jeho členové si je rozdělili. Těla byla následně zabalena do prostěradel a naložena na nákladní automobil na vojenské sukno, kterým neprosákne krev. Auto za noci mířilo k opuštěnému lomu v lesích.




Jejich těla byla v noci převezena na Ganinu jamu, důl ležící severozápadně od města a svržena do bývalé šachty a vhozeny byly ještě granáty. 

Těla byla poleptána kyselinou, ohořelá a zakopaná na dvou místech. Dlouho nezůstala, byla převezena a pohřbena na tzv Porosenkově louce a pro jistotu ještě čekisté mrtvoly polili kyselinou sírovou, aby znemožnili jejich případnou identifikaci.

Ostatky většiny členů carské rodiny a jejich služebných byly nalezeny v květnu 1979 amatérskými nadšenci, objev byl ale uchován v tajnosti až do rozpadu SSSR. Exhumovány byly v červnu 1991, zkoumány a testy DNA potvrdili shodu a příbuzenský vztah s Princem Philipem, vévodou z Edinburghu, manželem britské královny Alžběty II.

17. července 1998 byly ostatky členů carské rodiny převezeny do Sankt-Petěrburgu, kde byly pochovány v Petropavlovském chrámu.

Ganina jama - název bývalého dolu nedaleko ruského Jekatěrinburgu. Okolo dotyčné šachty byl po roce 2000 vystavěn klášter svatých Carských strastotěrpců.



Místo se dnes nazývá Ganina jama, vznikl zde památník a r.2000 založen mužský klášter svatých Carských strastotěrpců, který je navštěvovaným poutním místem a kolem vznikly dřevěné chrámy v tradičním ruském stylu.








Zvonice


Chrám Iverské ikony Boží matky nad branou


Chrám svatých Carských strastotěrpců


Chrám Serafima Sarovského


Chrám Sergeje Radoněžského 


Chrám sv. Mikuláše


Chrám ikony Boží matky Děržavnaja



Až v roce 1991 však byly ze společného hrobu v zasypané šachtě exhumovány a v roce 1998 byli Mikuláš II., jeho žena a tři dcery slavnostně pohřbeni v Petropavlovské pevnosti v Petrohradě. Další dcera a syn byli pohřbeni později. 



Církev všechny členy rodiny vyhlásila za svaté a na místě vraždy carské rodiny byl vybudován Chrám Všech svatých Na krvi.




Ostatky nalezené u Jekatěrinburgu byly identifikovány díky poskytnutí vzorku krve manžela britské královny Alžběty II., prince Philipa. Philipova babička Viktorie Hesensko-Darmstadtská byla sestrou carevny Alexandry.



Hrůzný masakr byl v minulosti mnohokrát popsán očitými svědky z řad vykonavatelů trestu.

Organizátoři:
  • Vladimir Iljič Lenin - vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska a posléze Sovětského svazu
  • Yakov Sverdlov  - bolševický stranický předák
  • Felix Dzerzhinsky - ruský revolucionář a sovětský politik polského původu
  • Alexander Beloborodov - lidový komisař pro vnitřní záležitosti
  • Boris Didkovsky - komisař 
  • Filipp Goloshchyokin - komisař 
  • Georgy Safarov - komisař 

Pachatelé a popravčí
  • Nikolay Tolmachyov - komisař 
  • Peter Voykov - komisař 
  • Yakov Yurovsky 
  • Grigory Nikulin 
  • Peter Ermakov 


  • Michail Kudrin 
  • Pavel Medveděv 
  • Štěpán Vaganov
Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev byl ruský důstojník a inženýr železničního vojska. Pracoval na stavbě Transibiřské magistrály. a r. 1906 se usadil v Jekatěrinburgu a koupil dům.
R. 1917 z rozhodnutí místního sovětu ho z domu vystěhovali a umístili tam carskou rodinu, kterou zavraždili. Poté mu vrátili klíče, ale on se do domu nevrátil. 
Emigroval do Čech a žil v Praze, kde také zemřel. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.