August II. Silný
August der Starke
TITULY
polský král 1697 - 1733, velkokníže litevský, saský kurfiřt
TITULY
polský král 1697 - 1733, velkokníže litevský, saský kurfiřt
DYNASTIE
Wettin
DATUM A MÍSTO NAROZENÍ
1670 Drážďany
DATUM A MÍSTO ÚMRTÍ
1733 Varšava
POHŘBEN / A
Katedrála na Wawelu, Krakov
vnitřnosti byly uloženy v kapucínském kostele ve Varšavě
srdce pak v Katedrále Nejsvětější Trojice v Drážďanech
OTEC
Jan Jiří III. Saský
MATKA
Anna Žofie Dánská
MANŽEL / KA
Kristýna Braniborská 1671–1727
DĚTI
- August III. 1696 - 1763, polský král + Maria Josepha of Austria
MILENCI/KY A NEMANŽELSKÉ DĚTI
Některé současné zdroje, včetně Wilhelminy z Bayreuthu, tvrdily, že August měl až 365 nebo 382 dětí. Toto číslo je velmi obtížné ověřit. Možná se toto číslo nevztahuje na královy děti, ale na noci, které strávil se svými milenkami. August oficiálně uznal jen malý zlomek dětí, matky těchto „vyvolených“ s výjimkou Fatimy byly všechny aristokratické dámy.
Aurora von Königsmarck 1662-1728
- Hermann Moritz Saský 1696 - 1750, vévoda Courland, saský maršál, německý vojenský vůdce a teoretik
Anna Aloysia Maximiliane von Lamberg ?-1738 - vztah 1696–1699
Ursula Katharina z Altenbockum 1680-1743
- Johann Georg 1704 - 1774, rytíř Saska, Guvernér Drážďan
Maria Aurora von Spiegel - Fatima 1681-1733
- Frederick Augustus 1702 - 1764, hrabě Rutowsky + Ludovika Amalie Lubomirska
- Maria Anna Katharina 1706 - 1746, hraběnka Rutowska + Michał, hrabě Bielińský + Claude Marie Noyel, hrabě z Bellegarde a d'Entremont
Anna Constantia von Brockdorff 1680-1765
- Augusta Anna Constantia 1708 - 1728, hraběnka z Coselu + Heinrich Friedrich, hrabě z Friesenu
- Fredericka Alexandrine 1709 - 1784, hraběnka z Coselu + Jan Kanty, hrabě Moszyńský
- Frederick Augustus 1712 - 1770), hrabě z Coselu + Friederike Christiane z Holtzendorff.
Ana Catherine Henriette Rénard 1685-1720
- Anna Karolina 1707 - 1769, hraběnka Orzelská + Karl Ludwig Frederick Schelswig-Holstein-Sonderburg-Beck
Další vztahy
Angélique Duparc, francouzská tanečnice a herečka 1708
Na saský trůn nastoupil po svém bratrovi Janu Jiřímu IV., který zemřel bez potomků. Když byl zvolen polským králem, konvertoval z evangelické církve na katolickou. Přeměnil Drážďany v jedno z nejkrásnějších měst doby. Měl rád slavnosti a obklopil se hudebníky. K jeho velkým zásluhám náleží i založení výroby porcelánu v Míšni.
Přeměnil Drážďany, hlavní město Saského kurfiřtství, v jedno z nejkrásnějších měst Evropy.