JMÉNO
Erzsi - „rudá arcivévodkyně“Elisabeth Marie Henriette Stephanie Gisela von Österreich
TITULY
rakouská arcivévodkyně
DYNASTIE
Habsbursko-Lotrinská
DATUM A MÍSTO NAROZENÍ
1883 Laxenburg
DATUM A MÍSTO ÚMRTÍ
1963 Vídeň
POHŘBEN / A
hřbitov Hütteldorfer, Vídeň - společně s druhým manželem
OTEC
Rudolf Habsbursko-Lotrinský 1858–1889
MATKA
Stephanie Belgická 1864 - 1945
1. MANŽEL / KA
Ota Windisch-Graetz 1873 - 1952
svatba 1902-1924
DĚTI
- František Josef Windisch-Graetz 1904–1981 + Ghislaine d´Arschot Schoonhoven 1912-1997
- Arnošt Weriand Windisch-Graetz 1905–1952 + Ellen Skinner 1906-1982 + Eva z Isbary 1921 -
- Rudolf Jan Windisch-Graetz 1907–1939
- Stefanie Windisch-Grätz 1909–2005 + hrabě Pierre d´Alcantara di Quirrieu 1907-1944 + Carl Axel Björklund 1906-1986
2. MANŽEL / KA
Leopold Petznek
1881 Bruck an der Leitha - 1956 Vídeň
svatba 1948
DĚTI
bez dětí
MILENKY A NEMANŽELSKÉ DĚTI
Egon Lerch
ZAJÍMAVOSTI
Když jí bylo pět let, otec spáchal sebevraždu a tak se jí ujal dědeček František Josef I. Matka se vdala podruhé a neudržovaly spolu žádný kontakt.
Otec jí nechal všechen majetek a učinil ji univerzální dědičkou. Po babičce Alžbětě Bavorské zdědila šperky a obsáhlou knihovnu se vzácnými maďarskými rukopisy.
Arcivévodkyně hovořila anglicky, francouzsky, italsky, maďarsky a německy, studovala literaturu, historii, zeměpis, hudbu, velice si oblíbila botaniku, mineralogii, zoologii i ornitologii. Byla též sportovně nadaná, jezdila dobře na koni, hrála tenis, byla zdatnou plavkyní.
Když se zamilovala do Oty, dědeček nechtěl dát svolení ke sňatku, ale nakonec povolil. Oto sloužil v Praze takže manželé bydleli v pronajaté Gröbově vile. Ota jí byl nevěrný a tak se odcizili. Při pobytu v Brioni poznala svou druhou velkou lásku – námořního důstojníka Egona Lercha, ale dědeček nepovolil rozvod. Romance však měla rychlý a tragický konec. Lerchova ponorka byla potopena při nasazení v první světové válce v Jaderském moři, a Egon tak zemřel hrdinskou smrtí za císaře pána a jeho rodinu. Alžbětě se opět zhroutil svět.
Po rozvodu s Otou si vzala Leopolda Petzneka, předsedu Nejvyššího kontrolního úřadu.
Vstoupila do Sociálně demokratické strany Rakouska a začalo se jí říkat „rudá arcivévodkyně“. Žili ve vile v Hütteldorfu Ačkoli se Alžběta stala zapálenou soudružkou, nemínila se vzdát svého knížecího života, vydržovala si početné služebnictvo a udělovala audience i svým dětem. Všechny tři syny postihla ve třicátých letech nezaměstnanost, Alžběta jim odmítala pomoci. Její miliony byly jen pro ni samotnou a pro milovanou socialistickou stranu, zatímco její děti živořily.
Po nástupu fašismu byl Leopold zatčen a poslán do koncentračního tábora v Dachau. Vila jim byla vyvlastněna a tak se po válce neměli kam vrátit. Dostali ji zcela zdevastovanou Rusy až r. 1955. Po roce Leopold zemřel a Alžběta upoutaná na invalidní vozík dožila se svými psy.
Po nástupu fašismu byl Leopold zatčen a poslán do koncentračního tábora v Dachau. Vila jim byla vyvlastněna a tak se po válce neměli kam vrátit. Dostali ji zcela zdevastovanou Rusy až r. 1955. Po roce Leopold zemřel a Alžběta upoutaná na invalidní vozík dožila se svými psy.
Ještě po smrti v březnu 1963 se pomstila svým dvěma pozůstalým dětem. V souladu s její závětí jim nebyl umožněn přístup do vily. Celé dědictví Alžběta odkázala Rakouské republice, zatímco její syn a dcera neobdrželi víc než povinný díl, který jim příslušel ze zákona.
s matkou
děti
