Od roku 1804, po likvidaci Svaté říše římské, klenoty vyjadřovaly především císařskou hodnost rakouských panovníků z rodu Habsbursko-Lotrinského. Tyto korunovační klenoty navazují na klenoty Svaté říše římské, Rakouského císařství a klenoty rodu Habsburg - Lotringen. Dnes jsou uloženy v Klenotnici v Hofburgu. Jsou jednou z největších a nejdůležitějších sbírek královských objektů dodnes a odrážejí více než tisíc let evropské historie.
Patří sem:
- koruny
- žezla
- koule
- meče
- prsteny
- kříže
- svaté relikvie
- královské šaty a roucha
- řády a řetězy
- svaté kopí ze Svaté říše římské
- Archducal klobouk je dnes v Klosterneuburg klášteře v Dolním Rakousku
- Vévodský klobouk Štýrska je dnes v Landesmuseum Joanneum v Grazu, Štýrsko
- koruna Rudolfa II.
- železná koruna Lombardie
- Císařská koruna Svaté říše římské
- relikviář sv Štěpána
Klenotnice v Hofburgu ve Vídni
Rakouská císařská koruna
jinak je nazývána jako Koruna Rudolfa II. Byla vyrobena v Praze v roce 1602 a skládá ze tří částí: z obruče, oblouku a mitry. Ve skladbě drahokamů je hluboká symbolika, neboť císař se zajímal o vliv a působení drahých kamenů. Zdobí ji spinely, zirkony, smaragdy a perly.
Císařská koruna Svaté říše římské
Železná koruna Lombardie
Vévodský klobouk - Štýrsko
koruna je stříbrná a pozlacená, zdobena smaltem a perlami
dnes je v muzeu ve Štýrském Hradci
Tyrolská koruna
Koruna Josefa II.
nebyla použita na jeho korunovaci, ztratila svůj význam, takže byly kameny odstraněny a rám je vystavený v klenotnici
Ke koruně náleží také žezlo a královské jablko, které nechal na zakázku zhotovit roku 1612 Rudolfův bratr a nástupce Matyáš.
kolébka římského krále
řetěz řádu Zlatého rouna
relikviář sv Štěpána
korunovace Marie Terezie uherskou královnou r.1743
Josef II. 1780 - 1790
František I. 1804
František Josef I. a Alžběta Bavorská 1867
Karel I. Rakouský, král uherský a Zira korunovace 1916
