V roce 1572 měla Francie za sebou celé desetiletí náboženských válek, v nichž se mezi sebou ve vlnách střetávali katolíci a hugenoti. Aktem smíření se měla stát svatba předního hugenota Jindřicha Bourbonského, který se později stal francouzským králem Jindřichem IV. a princeznou Markétou z Valois. Sňatek se konal 18. srpna 1572 a k této události se do Paříže sjelo mnoho hugenotských šlechticů, které Jindřich neuznával a neuznával ani římskokatolickou mši, a proto prostál většinu svatebního obřadu před kostelem. Když potom stanul před oltářem, na nevěstu se ani nepodíval. Oslavovala se svatba a Marie Medicejská přesvědčila syna Karla IX., aby proti hugenotům zasáhl. Měl být zavražděn předák hugenotů, admirál Gaspard de Coligny. Jeho vražda vyvolala běsnění a masové vraždění nejen v Paříži, ale i v Toulouse, Bordeaux, Lyonu, Bourges, Rouenu a Orléansu.
Hugenotské války pokračovaly až do roku 1598, kdy Jindřich IV, ediktem zajistil rovnoprávnost hugenotů a katolíků.
Kateřina Medicejská
Jindřich IV.
Markéta z Valois
Karel IX.
admirál Gaspard de Coligny
